17. prosince v osm ráno jsme vyskočili z autobusu jedoucího na letiště. Stál v nekonečné koloně před Vídní a my věděli, že pokud v něm zůstaneme, letadlo na Bali nám uletí. S těžkými batohy jsme přeběhli dálnici, prodrali se skrze cháčí a keře vedlejšího svahu a naskočili na vlak, který nás dovezl na letiště 15 minut před uzavřením letištní brány.

Uletělo by nám to, kdybychom to v jakémkoliv bodě vzdali.

• Kdyby to Víťa po 10 minutách rozpravy s řidičem autobusu vzdal a smířil se s tím, že nás z autobusu nepustí.
• Kdybychom si řekli, že ten vlak, který jede za 3 minuty a je od nás 500 metrů, nestihneme.
• Kdybych to během našeho úprku na vlak vzdala, protože už prostě nemůžu, plíce mi hoří, svaly mě bolí a mám těžký batoh.
• Kdybychom si řekli, že za 15 minut nemáme šanci proběhnout celé letiště + projít security a pasovou kontrolou.

Stihli jsme to. Už když jsme zadýchaní k smrti a napůl zhroucení na podlaze vlaku řešili s průvodčí, že lístky nemáme, protože jsme si je opravdu neměli kdy koupit… Tušila jsem, že brány Bali jsou pro nás otevřené. Jak jinak si vysvětlit, že jsme se vyhli pokutě 2× 110 euro, protože průvodčí nefungoval platební terminál? 

Bali

Do našeho ubytka v džungli jsme přijeli pozdě v noci. Všude okolo byla tma a jediný můj vjem byla všudypřítomná vlhkost a hlasité zvuky džungle.

To nejkrásnější přišlo ráno. Běhala jsem bosá po chodíčkách v pralese a nasávala tu vůni.  Jak jsem mohla zapomenout, jak voní prales? Nadechla jsem se z plných plic a vzpomínky mě přenesly do Kolumbie. Cítila jsem v těle divokost pralesa, posvátnost a hloubku dlouhých nocí u ohně za zvuku šamanských nástrojů.

Nadechla jsem se podruhé a cítila jsem sladkou vůni vonných tyčinek.

Najednou jsem byla vzpomínkami v Nepálu. Viděla jsem ty vysoké majestátní hory, slyšela jsem do nekonečna se opakující zpěv manter a vnímala tu prostou radost a jednoduchost života.

Jak jsem mohla zapomenout… Nevadí, teď už nezapomenu. A teď už vím, proč jsem tady na Bali. Jsem připravena jít dál. Říká se, že když se člověk setká s posvátnými pralesními medicínami, tak integrace této zkušenosti trvá někdy i roky. A ta moje kolumbijská se právě dokončila. Přichází Bali, aby láskyplně uzavřelo starou cestu a posvítilo na tu novou...

Tady touto cestou se spojily moje dvě lásky.
Cestování a fyzioterapie.

Z různých míst na Bali jsem točila Fyzio-cvičící videa.

Video #1 a #2 jsou z pralesa, o kterém Vám tady povídám.

První dvě lekce jsou zaměřené na:

• Uvolnění beder a hýžďových svalů
• Aktivace šikmých břišních svalů vleže na zádech
• Přetáčení z lehu do sedu (dle vývojové kineziologie)
• Protažení pánve a hrudníku v 3D pohybu
• Aktivace svalů trupu, břicha a pánve v kontextu spirálového pohybu

Chceš mrknout?

Klikni na tlačítko níže a využij vstup do fyziocvičení na 1 týden zdarma.